Motto:
„Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte. Paušální daň tak živnostníkům ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním,“ ministryně financí Alena Schillerová – zdroj.
Vláda už po několikáté reformuje ustanovení o paušální dani. Žádná z předchozích verzí si nezískala moc velkou oblibu, přičemž ta poslední vypadá na první pohled slibně a ministerstvo ji jako velmi pozitivní i prezentuje. Nebudu zde rozebírat hlavní zásady nové koncepce paušální daně – o tom je v současné době publikována velká řada článků. Zmíním se jen o tom, o čem se moc nemluví.
1. Daňová zátěž při zahájení
Pokud úspěšně přejdete na paušální daň, tedy zaregistrujete se a následně v roce 2021 splníte potřebné podmínky (nemít za předchozí rok příjem nad 1 mil. Kč, nestát se plátcem DPH, nemít příjmy dle §§ 8+9+10 vyšší než 15 tis. Kč, nemít zaměstnání atd.), budete muset (kromě paušální daně) odvést daň a sociální pojištění ještě z:
- nezaplacených pohledávek, které jste měli k 31. 12. 2020 – to odvedou všichni, kromě těch, co vedou podvojné účetnictví, a
- zásob (zboží, materiálu, vlastních hotových i rozpracovaných výrobků) – to odvedou jen ti, co vykazují v roce 2020 skutečné výdaje dle daňové evidence; částku si mohou snížit o nezaplacené závazky k 31. 12. 2020.
Dodanění se bude provádět prostřednictvím dodatečného přiznání za rok 2020 a úpravu nelze udělat v řádném přiznání, protože nemáte jistotu, že se vám po registraci skutečně podaří přejít na paušální daň (tj. že v roce 2021 splníte všechny potřebné podmínky).
Pokud zohlednění pohledávek, popř. zásob kalkulačky na internetu neřeší a vy jste se podle nich rozhodovali, musíte si sami tuto částku přičíst (15 % daně + 14,6 % sociálního pojištění z hodnoty nezaplacených pohledávek popř. plus z hodnoty zásob snížené o nezaplacené závazky).
Tato částka dodatečného vyměření za rok 2020 u průměrného podnikatele převáží všechny výhody z nižších odvodů v roce 2021.
2. Daňová zátěž při nesplnění podmínek
Pokud v roce 2021 nesplníte potřebné podmínky, nic se neděje. Podáte přiznání stejně jako v minulých letech, zaplacené částky se použijí na zálohy a doplatíte v běžném termínu doplatek (nebo vám může vzniknout i přeplatek).
Pokud však v roce 2021 přejdete na paušální daň a v roce 2022 (nebo některém dalším roce) zase zpět na klasický způsob (ať už dobrovolně nebo pro nesplnění podmínek), budete opět v roce 2022 navíc odvádět daň a sociální pojištění z:
- pohledávek a zásob k 1. 1. 2022, a to pokud patříte mezi ty, kdo v následujícím období uplatní paušální výdaje nebo vedou podvojné účetnictví.
Pokud byste v dalším období po nesplnění podmínek opět chtěli uplatňovat paušální daň, sice se většinou nemusíte znovu registrovat, ale pokud se vám paušální daně podaří dosáhnout (splníte podmínky), budete opět muset podávat dodatečné přiznání, jako v bodě 1.
Pokud se budou střídat období, kdy se podaří splnit podmínky, s obdobími, kdy se to nezdaří, je možné, že budete při každém přechodu opakovaně dodaňovat pohledávky a zásoby.
3. Evidenční povinnost
Není pravda, že evidenční povinnost v případě paušální daně je nižší než u paušálních výdajů (nebo dokonce že není žádná). U paušálních výdajů musíte evidovat příjmy a pohledávky. U paušální daně musíte evidovat příjmy, výdaje, pohledávky a závazky. Předem totiž nemáte jistotu, zda se vám podaří splnit podmínky.
Pokud byste v roce, kdy se Vám nepodaří splnit podmínky, chtěli uplatnit skutečné výdaje, musíte zpětně sestavit daňovou evidenci.
Pokud byste chtěli uplatnit paušální výdaje, musíte si základ daně upravit (velice nečekaně a neobvykle) o pohledávky, zásoby a závazky ve stavu k 1. 1. toho roku. I v důvodové zprávě ke změně zákonů píše předkladatel (Ministerstvo Financí): „Z nutnosti provádění těchto úprav tak vyplývá, že poplatník musí přesto, že mu zákon neukládá vedení takové evidence, zjistit skutečný stav pohledávek, dluhů a zásob k poslednímu dni zdaňovacího období, za které má daň rovnu paušální dani a po kterém následuje zdaňovací období, ve kterém daň určuje na základě účetnictví nebo využívá paušální výdaje podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů.“ A z principů daňového řízení nestačí poplatníkovi pouze stav zjistit, ale musí mít i průkazní prostředky pro případné doložení, že zjištění bylo správné.
4. Důvody pro nesplnění podmínek (překročení limitu 15 tis. Kč pro další příjmy)
Velká řada poplatníků žije v přesvědčení, že nutné podmínky pro paušální daň splní. Zde je několik příkladů, které se budou započítávat do limitu 15 tis. Kč a při překročení způsobí nutnost podat přiznání (a dodanění položek viz výše):
V rámci „soukromých“ činností:
- porušení podmínek pro odčitatelnou položku - životní pojištění, která byla uplatněna v minulých letech, předčasným zrušením pojištění – uplatněná odčitatelná položka se počítá za příjem dle § 10,
- prodej auta do 1 roku po pořízení – příjem se počítá do dílčího základu dle § 10, a to i v případě, kdy je nižší než pořizovací cena a nepovede k vyměření daně,
- prodej nemovitostí, pokud nebude osvobozen (do 5 let, časem do 10 let od pořízení),
- příjmy SVJ ze společných prostor rozpočítané na vlastníky, a to i když nebudou vyplaceny,
- prodej bitcoinů, jiných virtuálních měn a tokenů – příjem není od daně osvobozen a počítá se do § 10.
V rámci podnikatelských činností:
- pronájem obchodního majetku (který byl v době daňové evidence zdaňován dle § 7) – přechodem na paušální daň se z něj stává majetek nezařazený v obchodním majetku, a tudíž bude zdaňován dle § 9 a bude se počítat do limitu 15 tis. Kč,
- jakýkoliv prodej dlouhodobého movitého majetku v prvních 5 letech uplatňování paušální daně a nemovitého v prvních 10 letech – přechodem na paušální daň se z něj stává majetek nezařazený v obchodním majetku, a tudíž bude zdaňován dle § 10 a bude se počítat do limitu 15 tis. Kč,
- prodej nepotřebných zásob a drobného majetku – stejně jako minulý bod.
Pokud u poplatníka součet výše uvedených příjmů (před snížením o výdaje) přesáhne 15 tis. Kč, nemůže uplatnit paušální daň, bude zdaňovat skutečné příjmy (jak je uvedeno na začátku bodu 2), ale navíc bude dodaňovat a odvádět sociální pojištění z položek při přechodu, jak je uvedeno výše.
Cílem příspěvku nebylo Vás odradit od paušální daně. Institut paušální daně je určitě pro řadu poplatníků vhodná záležitost, která může přinést úsporu času i finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že po registraci do paušálního režimu není možné pro dané období přejít dobrovolně zpět, je však dobré si přechod řádně zvážit. A ke správnému rozhodnutí jsou nutné i kompletní informace.
Autor věří, že je možné, že řada nesmyslných důsledků při zavedení paušální daně jsou jen nedopatřením zákonodárce a je možné, že se změní dřív, než nastane první povinnost daň přiznat.
RNDr. Petr Beránek
daňový poradce č. 803